3. recept - Tarté Flambé - Koláč, jenž mi nebyl přán
25. 11. 2009
Jako třetí recept z knížky Bravo, šéfe jsem vybrala Tarté Flambé - tedy koláč se smetanou, cibulkou a slaninou. Jak určitě chápete, slanina byla nejdůležitějším prvkem celého pokrmu.
Vyrazila jsem na nákup, ale znáte to: co není v hlavě, musí být v nohou. Chyběla mi základní surovina, hladká mouka, a tak jsem se do obchodu musela znovu vrátit. Koláč mi ale nedal pokoj a ozval se znovu... Musela jsem vyrazit ještě pro slaninu. Jenže řezník u supermarketu měl výjimečně zavřeno (doufám, že tam nenašli nějakou nemoc šílených krav...), a tak jsem jela jinam. Ještě v poměrně klidné náladě jsem dorazila domů, kde mě dovedlo do maxima vytočit zplesnivělé droždí. Nééé, já už nechci do krámu, vřískala jsem. Nakonec po půl hodině usilovného hledání jsem vyštrachala pytlíček sušeného, který byl jako dáreček v časopise. Zachránil mě od dalšího startování auta.
Kynuté těsto, které nepatří k mým nejbližším kamarádům, se mi povedlo, bylo krásně vláčné a nelepivé. Podařilo se mi ho rozválet natolik, že dávka nebyla na jeden plech,ale rovnou na dva. A to samé platilo i o surovinách - cibule, slaninky i smetanovo-tvarohové náplně bylo na jeden koláč prostě moc. A tak jsem udělala dva.
Jenže opět se ukázalo, že Tarté Flambé se v mojí kuchyni usídlit natrvalo nechce. První plech jsem zapomněla osolit, opepřit, očesnekovat i otymiánovat (tzn. dát většinu surovin), nedošlo ani na potřebné orestování slaniny. A kraje se mi lehce přichytily...
Sice jsem na druhou várku cibuli sypala zuřivě jako Babica :-))))))) ale už na nic nezapomněla. Voňavý koláč byl na světě! Báječně chutnal a i přesto, že si k nám nechtěl najít cestu, podlehl on mě i my jemu.
Fotky
(Velchi, 4. 12. 2009 15:08)